Rdesno barvířské (Persicaria tinctoria)
Rdesno barvířské
(Persicaria tinctoria,
syn. Polygonum tinctorium)
Barvířská rostlina, kterou můžete najít také pod názvem Japonské indigo.
Získává se z ní modré barvivo, indigo, které je obsaženo v listech. Listy se pro získání tmavě modrého pigmentu zpracovávají speciální technikou.
V klimatických podmínkách v Čechách je pěstovaná jako jednoletá rostlina z předpěstovaných sazenic.
Rdesno barvířské obsahuje modré barvivo, indigo. Indigo patřím k nejstarším přírodním barvivům rostlinného původu.
Jedná se o trvanlivé barvivo, s jehož pomocí je možné obarvit vlnu či tkaninu na modro, ale také na fialovo, zeleno nebo černo – záleží na použitých mořidlech a předchozí barvě tkaniny. Indigo bylo hojně používané k barvení textilu do rozvoje syntetických barviv koncem 19. století.
Popis rostliny:
- rostlina s dlouhými zelenými listy
- na stoncích drobná růžovo-bílá květenství
Pěstování:
- z předpěstovaných semínek brzy z jara
- vysazuje se ven až v polovině května po zmrzlých
- pěstování na teplém stanovišti nebo ve skleníku
Zpracování:
- zpracovávají se listy obsahující nejvíce modrého barviva
- k barvení indigem je potřeba vytvořit barvicí lázeň (kypu), látka zmodrá, až po vytažení z lázně díky oxidaci
Indigo z Rdesna barvířského
Na jaře (březen) předpěstované rostliny ze semínek během léta vyrostly a na podzim (říjen) bylo možné je požádat o modré barvivo.
Rostliny zůstaly i nadále v zemi, aby mohly případně dokvést do fáze semínek. Sklizena byla pouze část listů. Listy je možné sklízet i průběžně během léta.
Ponořené v dešťové vodě a zatížené, aby byly všechny pod hladinou, zůstaly na teplém místě fermentovat několik dní.
V tomto případě pět dní, záleží však na množství listů a teplotě, kde je budete nechávat fermentovat.
Po několika dnech začne voda lehce žloutnout a zelenat a po ideální fermentaci začne být tyrkysově modré barvy.
a pozměníte jeho pH pomocí hydroxidu vápenatého (hašeného vápna).
Skleničku uzavřete a protřepete a roztok by měl získat tmavě modrou barvu, je-li indigo přítomno.
Pokud je fermentace u konce, scedíme výluh a odstraníme listy.
Zde se vám bude hodit pH metr či lakmusové papírky, neb je potřeba dosáhnout pH v rozmezí 10 – 11. Původní roztok měl kolem 4 pH.
Můžete si napomoci ručním mixérem či nástavcem pro míchání na vrtačce, máte-li větší množství fermentovaného výluhu.
Druhý den se přebytečný roztok nazelenalé barvy slije stranou.
Po okapání se filtr rozprostře a nechá vysušit.
aby byl připraven například pro tvorbu mayské modři.
Máte-li nějaké dotazy ohledně tvorby indigového pigmentu, napište mi, ráda odpovím.